Ale
zpět k tomu, o čem jsem chtěl psát! Takže z hor jsme se oba
vrátili živí a zdraví a takovou poslední tečkou za
prázdninovými dny byl můj výlet do Prahy. Opět do Lucerny, opět
na České Lvy... jenže tentokrát na slavnostní předávací
večer! Nemá cenu se tu nějak více rozepisovat o tom, jaké to
bylo, protože takový nástin jste dostali už minule. Takže
zařazuji jen pár odlišností – tou první bylo, že byla zavřená
celá pasáž, protože pozvaných hostů bylo okolo patnácti set.
To ale znamenalo, že bylo všude plno, všichni se tlačili a
docházelo k humorným situacím. Takovou, která se mé zlomyslné
půlce moc líbila, byla třeba klasická scénka, kdy se nějaký
člověk bezmála dvacet minut dere přes desítky lidí, aby se
dostal k rautu a tam zjistí, že na něj zbyly pouze jáhlové
karbanátky... V jeho očích se mísil neskutečný smutek s
absolutní zlostí. V Lucerna Music Baru nám mezitím hráli Eddie
Stoilow, kterým to moc šlo, což se nedá říct o partičce lidí
okolo filmu Ve Stínu – ti v půl šesté ráno nedokázali jít už
vůbec nikam, ani domů. Ale i tak jim gratuluji! Přijde mi to jako
jeden z nejlepších filmů, co kdy v Česku vznikly.
Po
této špičkové akci už jsme ovšem s Aničkou vklouzli plně do
studia a dáváme tomu vše! Já jsem třeba obětoval půlku stolu,
ze kterého jsem odstranil vše zbytečné a naskládal jsem si
všechny odborné knihy hezky vedle sebe. Pro rodiče to má jistý
psychologický efekt a neztrácí optimismus, že to bude tento
semestr lepší, než minule. Zato Anička je v tomhle velmi pilná a
dokonce ty knihy i čte, za což má můj dlouhotrvající obdiv! Já
se nedokážu poslední dobou prokousat ani přes článek v Reflexu
:-)
No
a aby to Aničce myslelo za nás oba, tak začala pronikat do tajů
zdravé výživy a snídá Müsli směs malého Einsteina! Dnes je
ale neděle, tak si dopřála i jahody a borůvky. V posledních
dnech to totiž vypadalo, že už pomalu končí doba, kdy se tyhle
pochutiny musí shánět u dvanácti měsíčků, tak nám nezbývá
než doufat, že to tak vydrží!
Mimochodem když jsme u těch snídaní, tak můžu jen doporučit Breakfast Martini, které jsem zatím nesnídal, ale rozhodně není od věci si na něj skočit po večeři do našeho oblíbeného brněnského podniku Runway, který je v suterénu Restaurantu Pavillon v bývalé Zemanově kavárně. Pro neznalé jen doplním, že se nemusí bát, neboť v Martini koktejlech je obvykle větší než malé množství Ginu a třeba zrovna v Breakfast Martini není Martini ani trocha.
Jakub
Žádné komentáře:
Okomentovat