pondělí 31. prosince 2012

Stay cool


   Další rok utekl a my jsme stihli tři články... No tak snad toho příští rok uděláme víc! Někdo si užívá večírků ve městě (Anička) a někdo to dneska oslaví při lyžování (Jakub), ale přátelé, kdo pije pravidelně, toho žádný Špindl nebo Brno nemůže zaskočit. Na Silvestra má člověk jenom dvě možnosti – buď bude bilancovat, jaký byl rok minulý, nebo si dávat předsevzetí na rok příští, ale dělat, jakože se nic neděje v podstatě nejde, což mi trochu vadí, protože já bych to dělal rád.
U nás ve Špindlerově Mlýně bouchají bublinky už od rána, jakože aby se to do večera správně natrénovalo! Jenomže když se člověk přetrénuje, tak to taky klidně večer prospí a jeho zážitky z oslav konce roku se smrsknou pouze na dobu, kdy bylo světlo a i tak mu to jaksi nevadí, že v tom hlavním čase kolem půlnoci to prošvihl. Taky proč by se měl cítit ochuzen?! Nic jako spasitel nebo kometa o půlnoci nepřichází a tak se nám silvestrovský večírek smrsknul na legální pařbu všech a všude, takže když si to někdo oslaví už ráno tak, že večer není schopen nastoupit, tak si prostě udělal silvestra v Šanghajském čase a má nový rok o pár hodin dřív. Problém u mnoha lidí je ale spíš v tom, že si to nedokážou takhle odůvodnit a pak jsou vyloučeni z kolektivu, protože se ožrali v nesprávnou chvíli.
Další trable může nastat, když máte na oslavě jedince, kteří milují prskavky, oheň a sirky a vůbec tyhlety věci a jeden večer v roce mají povoleno popustit uzdu své vášni! Tyto osobnosti vybičovány silou okamžiku a množstvím kaviárových jednohubek se šampaňským se začnou chystat na připravovanou světelenou show v jejich režii už začátkem večera! Proto pozor na indikátory chystaného překvapení jako jsou sběr tlustých zelených lahví, ztráta více jak dvou zapalovačů za večer a stále častější mizení podezdřelé osoby z místnosti!! Když už náhodou dojde k domácímu ohňostroji, protože vábení švědských stolů s jedenácti druhy jednohubek bylo silnější, než péče o kamaráda závislého na pyrotechnice, pak je vaší povinností zkontrolovat, že tlustá zelená láhev je dobře zahrabaná do sněhu, že nesměřuje na vás nebo na dům nebo na auto, že je odpalovací technik schopen poznat okamžik, kdy dát pryč zapalovač a že všichni ví o tom, že na rachejtli se nesahá dřív, než odpálí inzerovaných deset střel...
Přátelé je to na Vás! Poslední večer v roce je prostě potřeba zachraňovat svět a nikdo lepší se na tuhle práci nenajde... Víme, že je to problematické, ale když je někdo prostě jednička, tak má málo času na péči jen o sebe. Sami moc dobře víme, jaké to je. Proto přejeme mnoho štěstí a hezký Nový rok. A děvčata – jak by řekla Anička – be classy!
Jakub




čtvrtek 27. prosince 2012

Blue reindeer


     Člověk je ochoten přežít zimu, protože mu podvědomě připadá, že to patří k Vánočním svátkům a bez bílých Vánoc by ho sžíral pocit nepovedené atmosféry. Jenže ty tři dny v roce, na které se většina národa těší, nějak rychle utekly, ale ty rukavice a zimní bundy a vůbec všechny protivné věci musíme nosit dál! Naštěstí se dají najít vyjímky v podobě přehlídky Aniččiných svetrů, kdy se pokaždé těším, co bude mít příště na sobě. Kdykoliv se potkáme, vylepší mi náladu, která utrpěla těžkou ránu tím, že se na dárky pod stromečkem těším už od narozenin a najednou je tu zase prázdno a celý rok přede mnou!
     Ve chvílích, kdy z okna vidím bílou ulici (což moc nebývá, protože se z okna skoro vůbec nedívám), mám chuť natočit černobílý noirový film. A úplně nejlepší by bylo, kdyby obrazovost úplně utlačila děj, takže by lidé odcházeli z kina s tím, že vlastně neví, o čem to bylo, ale že to bylo moc krásný! Požaduji hlavně scénu, kdy v noci stojí před vchodem do starého domu dva pánové v kabátech a hrozně na ně prší a pak bude následovat prostřih do úplně temné výslechové místnosti a jediné světýlko, bude hořící cigareta, která osvětluje obličej detektivovi. Toho ale stejně neuvidíme dokonale, protože by mu tvář zahaloval hustý kouř. Takhle prostě musí začínat můj film!
Dnes to bylo o podivném začátku mého filmu a smutném konci Vánoc, ale pevně věřím, že se to díky fotkám povede napravit - enjoy!

                                                                                               Jakub

.
. 
.
.

středa 19. prosince 2012

Jsme dva a jsme tu noví!

   Tentokrát to bude víc o nás, ale hlavně je to tu naše. Celé to začalo asi takhle - byl jsem to já, který vždycky rád psal a potkal jsem ji - krásnou dívku jako z časopisu, která chtěla mít blog. Tím bychom měli spisovatele i modelku! Teď už nám chybí jenom čtenáři... Dalo nám čas to vymyslet tak, abychom byli jiní, abychom byli sví. Chceme to jinak a když nám to půjde, tak to určitě bude stát za to!
   Blogů o módě a internetových deníčků typu jaký byl náš den je všude spousta a většinou to za moc nestojí. Tak to vezmeme z druhého konce - neprocházíme žádnými osobními krizemi a všechny naše dny jsou báječné i když je venku zima a my musíme sedět v posluchárně. Taky nemáme doma zrcadla, před kterými bysme se fotili. Prostě to bude jinak a určitě nám to půjde!

                                                                                                              Jakub a Anna

P.S.: Všechno je ve výstavbě! :-) Ale chtěli jsme to už mít rychle v provozu.